Pro povolání herečky měla dokonalé předpoklady. Líbila se chlapům i ženským, kamera ji měla ráda a hlavně, když došlo na erotické scény, nebála se ukázat v Evině rouše.
Původně to ale měla naplánované jinak. Moc se chtěla stát baletkou. Ještě nechodila do školy, když ji vzali do vyhlášené baletní školy pro talentované děti. V deseti letech už tančila na pódiu Národního divadla v Praze. Jak se stalo, že se nakonec stala herečkou? „Balet má krátký život, už ve třiceti jste na něj stará, a ani maminka si to moc nepřála,“ shrnula pragmaticky důvod svého životního přestupu Jaroslava Obermaierová. A celý život k tomu dodávala, že nebyla ideálním prototypem baletky. „To jsou všechno křehotinky. Taková já nejsem.“ Ale ženská, na kterou bylo radost se podívat, ano. Filmovým divákům dala možnost okouknout své křivky hned ve svém prvním filmu Souhvězdí Panny. K překvapení mnohých tenkrát novicka…