„Má nejdražší Elis, má Aličenko,“ usmívá se Masaryk na své nejstarší dítě. Malá Alice zdvihne hlavu od knihy a zardí se pýchou. Její otec je pro ni Bohem, je pro ni vším. Podívá se na něj s posvátnou úctou, kterou k němu bude chovat po celý život…
Alice Masaryková (1879–1966) patří nesporně k nejcitlivějším z dětí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937). Právě ona je na svém slavném otci nejvíce závislá. Je jejím vzorem, opěrným bodem i nejdůležitějším mužem jejího života. Sama se vždy potýká s vnitřní nejistotou, nízkým sebevědomím, osamělostí. Zmítají jí výkyvy nálad i deprese.