Atmosféra na Levém Hradci, kde sídlí kníže Bořivoj, je mimořádně napjatá. Honosným hradištěm se čím dál tím častěji rozléhají projevy nespokojenosti. „Neslýchané. Proč bychom měli opustit otcovské mravy?“ ptají se lidé. Bořivoj totiž nedávno přijal křest a začíná podporovat křesťanství. Proti tomu se však zvedne nečekaně velká vlna nevole…
Nevelkou místností, osvětlenou jen několika svícemi, se rozléhá křik právě narozeného dítěte. Patří budoucímu knížeti Bořivojovi (asi 852–asi 888). Kde a kdy přesně se tak stalo, nevíme. O jeho životě se totiž dochovalo jen minimum zpráv. I tak jde ale o prvního českého panovníka, jehož existenci lze věrohodně doložit. Jeho otcem je pravděpodobně bájný kníže Hostivít. Alespoň si to tedy myslí Kosmas (asi 1045–1125). „Hostivít zplodil Bořivoje, jenž první z knížat byl pokřtěn,“ píše ve své kronice. Bořivojovi sice předpoví zářnou budoucnost sám Metoděj…