Tak výjimečný muž, a vzal si takovou čúzu!
To mi letělo hlavou, když jsem se vracela po třetí schůzce s Michalem k sobě domů.
Je takové klišé: „Moje žena mi nerozumí.“ Kdyby něco takového řekl, vysmála bych se mu, ale on to neřekl. Vůbec mě nenapadlo zpochybňovat, co říká, přemýšlet o tom, jestli to je úplně pravda, nebo ne. A tak jsem mu poskytla láskyplnou náruč. Nebylo mi divné ani to, že žádost o rozvod podala ona. „Já to podal a pak jsem to stáhl, pořád jsem doufal, že se všechno urovná, kvůli dětem, víš?“