Vizionář Jules Verne by jen znalecky pokýval hlavou, že už to přece dávno tvrdil a že ho to nikterak nepřekvapilo. Evropská sonda Rosetta se po téměř deseti letech cesty sluneční soustavou dostala na oběžnou dráhu komety 67P Čurjumov-Gerasimenko, aby na ní v listopadu 2014 přistál robotický modul Philae. Vědci si tak mohli odškrtnout další postupný cíl v rámci dobývání kosmu. Byť triumf je zkalen mírnými rozpaky prozaického rázu – došly baterky.
Celý astronomický svět bez dechu sledoval ságu „O statečné princezně Rosettě a její věrné komorné Philae“. Oba důstojné názvy dnes již věhlasných astronomických instrumentů pocházejí z archeologických artefaktů, které významně pomohly rozšifrovat staroegyptské hieroglyfy. Rosettskou desku objevil v roce 1799 jeden z důstojníků francouzské Napoleonovy armády při ústní řeky Nil a tzv. obelisk Philae stojí poblíž egyptské lokace stejného jména.