Je 15. listopadu 1974 a v hornaté zalesněné krajině přibližně 50 kilometrů od jihokorejského Soulu odpočívá skupinka mužů. Teplo už zrovna není a nepřekvapí, když jde někomu pára od pusy. „Co je ale k čertu tohle?“ Jednoho z nich zaujme nedaleko ze země stoupající teplý vzduch. Vydá se na průzkum…
Jak se k místu přibližuje, slyší i sílící neznámé hlasy. Bodákem na své pušce několikrát hrábne do díry před sebou, když vtom do jinak klidné podzimní krajiny zaštěká kulomet. Jihokorejští vojáci v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou (formálně Korejskou lidově demokratickou a Korejskou republikou) zažili od křehkého příměří z července 1953 už ledacos, tohle ale samozřejmě okamžitě hlásí svým nadřízeným.