Roky se mění ve staletí a ty přecházejí v tisíciletí. Jenom ta socha tu stojí pořád. Jako tajemná figura a němý strážce pod trojicí největších pyramid v Gíze. Není to tak dávno, co z písečných dun čněla jen její uhrančivá hlava s uraženým nosem. A není to tak dávno, co ho měli Napoleonovi vojáci ustřelit. Co všechno o Velké sfinze (ne)víme?
Skoro už od nepaměti sedí v prachu a písku a dává kolemjdoucím hádanku: „Kdo chodí ráno po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech?“ Špatná odpověď stojí ty chudáky život. Až jednou jde kolem syn thébského krále Oidipus, postava z mýtů, který má ve vínku strašlivý osud, kdy zabije otce a ožení se s matkou. Oidipus pozná, že Sfinga myslí tři stadia lidského života, kdy člověk jako dítě leze po čtyřech, v dospělém věku chodí po dvou a ve stáří se opírá o hůl. Tahle legenda představuje další střípek do hádanky o tom, kdo Sfingu postavil, kdy to…