V průjezdu tmavého pražského domu se o zeď opírají tři ženy. Pochechtávají se, a jakmile se objeví nějaký muž, lehce nadzvednou sukni, pod kterou jsou vidět barevné punčochy. Současně vyzývavě vyšpulí červeně nalíčené rty a hodí po něm očima. Jenže náhle se z večerního šera vynoří dva četníci. „Půjdete s námi,“ přikážou nevěstkám.
„Máte zdravotní knížky?“ ptají se tří zadržených dam četníci na stanici. Umožňuje jim to zákon z 27. května 1852. Podle něj má trestání prostituce, v právnickém termínu „zločin smilstva“, na starosti místní policie a zdravotní stav prostitutek kontroluje místní lékař. „Prostituční zřízení pražské“ z roku 1854 pak přikazuje přísnou evidenci nevěstinců i lehkých žen. Výnos vydaný o tři roky později zase nařizuje, že nevěstky musejí chodit na pravidelné zdravotní prohlídky. Dívky ale neponechávají nic náhodě a doklady mají v pořádku. Když se četníci přesvědčí, že…