Zdaleka nejde jen o to, jestli vám vyhovuje vstávat brzy ráno nebo chodit spát pozdě. Biorymy mají na naše tělo mnohem větší vliv. A jejich přehlížení může vést k vyčerpání a nemoci.
Vnitřní hodiny nejsou symbolické, ale zcela reálné. Sídlí v mozku v těsné blízkosti centra, které má za úkol koordinovat součinnost orgánů, tzv. hypotalamu. Vnitřní hodiny tomu dění dávají řád vycházející ze střídání dne a noci, světla a tmy.
Situaci komplikují geny
A v tom je trochu zádrhel. Zmíněné vnitřní hodiny nijak neřeší, jestli ráno vyskočíte hbitě jako ptáče nebo se z peřin nedokážete vyhrabat. Tohle založení si totiž přinášime na svět v genech. Zdánlivě se sice může s věkem měnit, většina dětí jsou ranní skřivani, v pubertě se z nich stávají spáči a ve stáří zase nemůže řada lidí ráno dospat. V zásadě ale všichni víme, jak fungujeme, zda jsme čilejší po ránu, nebo večer. Ovšem zhruba polovina lidí…