Všichni jsme se to učili. Bídák Nero zapálil Řím a hrál u toho na housle, hloupá Marie Antoinetta radila chudým koláče místo chleba, Edison vynalezl žárovku, Kolumbus zjistil, že Země je kulatá, a zoufalí makléři skákali z oken Wall Streetu. Až na to, že vůbec.
Objevují se v historických filmech, píše se o nich v knihách, jde o události, které jsou pevnou součástí naší představy o minulosti. Až na to, že se nikdy nestaly. Historie není exaktní věda, ale jak údajně praví anglický filozof a historik Francis Bacon (1561–1626) je „něčím, co se nikdy nestalo, sepsáno lidmi, kteří u toho nebyli“. Lidé dělají chyby, přehánějí a někdy záměrně upravují historii. Z nenávisti, z pohodlnosti, nebo jen proto, že se drží kréda: „Nikdy nenech pravdu, aby zničila dobrý příběh,“ za jehož autora je někdy považován americký spisovatel Mark Twain (1835–1910), jindy novinář Hunter S. Thompson (1937–2005…