Je přesvědčený o svém vítězství. Místo toho, aby se v září 1273 účastnil volby nového římského krále, tak Přemysl Otakar II. bojuje s Uhry. Zpráva z Frankfurtu přichází jako blesk z čistého nebe. Český vladař nedostal jediný hlas. Blíží se konec „krále železného a zlatého“. Jednu z posledních ran mu zasadí vzbouřená česká šlechta v čele s Vítkovci.
Kola povozů a klapot koňských kopyt. To vše je slyšet v březnu 1274 na nádvoří majestátního jihočeského hradu Rožmberku. Právě sem se sjíždějí předáci rodu Vítkovců, aby se poradili, co dál. Jde především o to, jaký postoj zaujmou vůči českému králi Přemyslu Otakarovi II. (asi 1233–1278). Ještě jejich předek Vok z Rožmberka (†1262) byl jeho věrným služebníkem. Po jeho smrti jako by ale vlivný jihočeský rod ustoupil ze slávy. Panovník se obklopuje jinými. Pro sebevědomí Vítkovců je snad také příliš autoritativní. Chtěli by mít větší podíl na…