Na improvizované šibenici v centru Haagu visí hlavou dolů dvojice těl. Jedno z nich patří Johanu de Wittovi, který bezmála 20 let vládl Nizozemsku jako premiér. Místo kata stojí na popravišti řezník, který si nabrousí své nože a pak se dá do porcování ostatků. Najde se mezi přihlížejícími někdo, kdo si na nich s gustem pochutná?
Spojené provincie nizozemské zažívají zlatý věk. Stát vzkvétá jak ekonomicky, tak kulturně. Svá nejlepší díla právě dokončují malíři Jan Vermeer (1632–1675), Frans Hals (asi 1580–1666) nebo Rembrandt (1606–1669). „Baruch Spinoza způsobil revoluci ve filozofii a van Leeuwenhoek vynalezl mikroskop,“ dodává k atmosféře doby publicista Martin Mrázek. Nemalý podíl na nizozemských úspěších má ambiciózní politik, právník a matematik Johan de Witt (1625–1672). Ten zemi v letech 1653–1672 vede jako velký penzionář, což je něco na způsob dnešního předsedy vlády. Éra…