Výkřiky, pískání nebo bouchání do lavic. Zasedání poslanecké sněmovny v pražském Rudolfinu 27. ledna 1922 připomíná mnohem více závodní kolbiště než místo konání seriózních politických debat. Jen u hlasitých projevů ale nezůstane…
Na programu mají českoslovenští poslanci 27. ledna 1922 navýšení výdajů pro armádu. To zavání problémy. Proti budou komunisté, zástupci německých stran i sociální demokraté, kteří se rádi prezentují jako antimilitaristi. Jednání začíná krátce před polednem a okamžitě je jasné, že se protáhne na mnoho hodin. „… a kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje,“ zpívají ve sněmovně komunisté, když jim bušení do lavic už není nic platné. Ve 12 hodin opouštějí jednací sál. O tom, že by teď nastal klid, si ale ostatní mohou nechat jenom zdát. V hlasitých projevech nevole pro změnu pokračují němečtí nacionalisté. Mezi nimi je nejvíce slyšet …