Píše se rok 1713 a české země drtí další morová rána. Mše v kostelech jsou zakázány, tak se davy srocují k modlitbě u sochy svatého Václava na tehdejším Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí. Podobně to tu vypadá i roku 1848. Mše u Václavovy sochy pro změnu odstartuje pražské červnové povstání, při kterém zemře 57 lidí…

Vítejte v roce 1678. V Benátkách se prvně rozkřičel novorozenec jménem Antonio Vivaldi (1678–1741) a vládne nám habsburský císař Leopold I. (1640–1705). Dne 16. listopadu 1678 podepisuje nejvýznamnější raně barokní sochař Jan Jiří Bendl (asi 1610–1680) s novoměstským magistrátem smlouvu na sochu svatého Václava. Že to celé časově nějak nesedí? A že Václava přeci udělal Josef Václav Myslbek (1848–1922)? Jistěže. Ovšem jako náhradu původní sochy, která zprvu stojí na barokní kašně uprostřed Koňského trhu. Dnes najdete její kopii na Vyšehradě, zdobí Štulcovy sady.