Prakticky veškerá energie, dopadající na povrch planety, kterou obýváme, má původ ve spontánních jaderných fúzích, které probíhají v nitru naší nejbližší hvězdy. Slunce však není pouze dárcem života, ale může jej naopak také velmi účinně zardousit. Obojí jsou velmi dobré důvody k tomu, abychom se o jeho „životě“ dozvěděli co nejvíce.
Co o naší mateřské hvězdě víme? Celých 99 % hmotnosti sluneční soustavy připadá právě na ni. Je to velká plazmová koule, mezi hvězdami však nepatří mezi obry. Tím se však jednou stane, až vyčerpá své zásoby vodíku. V té chvíli bude Slunce zasahovat až k oběžné dráze Země, kterou pravděpodobně pohltí a zničí. Poté se Slunce smrskne a stane se z něj bílý trpaslík, který bude zvolna do prostoru vyzařovat zbytky své energie.
Taková bude ve stručnosti životní dráha Slunce. Nyní je ovšem vládne svému okolí v plné síle a spokojeně ve svých útrobách přeměňuje…