Hranice mezi křemíkovými čipy a biologickým mozkem se nepozorovaně rozpouští. Zatímco vizionáři slibují nahrání mysli do cloudu a digitální nesmrtelnost, neurovědci narážejí na fundamentální limity biologie, fyziky a výpočetního výkonu. Přesto – blíží se doba, kdy se staneme nakonec jen řádky kódu na serveru? A půjde přeprogramovat vrozenou hloupost?

Někde mezi rozhraním Neuralinku, laboratořemi s živou mozkovou tkání v Melbourne a obřími datovými centry se rodí nejambicióznější otázka lidské historie: Lze lidské vědomí oddělit od jeho biologického nosiče?