Kamarádky mi syna záviděly. Hezký a bezproblémový kluk s vysokoškolským vzděláním a třemi dětmi. Co víc si přát? Byla jsem na něho pyšná a všude se jím chlubila.
Ale jen do chvíle, kdy jsem zjistila, že hraje karty o peníze a dluží, kam se podívá. Zprvu jsem tomu nevěřila, a hlavně netušila, jak moc je situace vážná. „No co,“ říkala jsem si. „Tak hraje s kamarády o sirky nebo snad o pár korun.