Dlouhou dobu jsem se vyhýbala pohledu do zrcadla. Měla jsem strach z toho, co bych v něm mohla spatřit.
Proč k té proměně do sotva poznávala. Je to už pět let, co mi lékaři oznámili diagnózu: rakovinu prsu. Do té doby mi život konečně připadal klidný. Měla
jsem práci, kolem sebe blízké lidi, rodinu. Děti už byly dospělé a s manželem
jsme si začali užívat čas jen pro sebe. Takové obyčejné, nenápadné štěstí. A pak
přišlo jediné slovo. Náraz, který všechno rozlomil.