S muži už mám bohaté zkušenosti. Po rozpadu druhého manželství jsem si slíbila, že už žádného partnera nechci. Jenže ani děti mi to neudělaly snadné.
Poprvé jsem se vdávala velmi brzy, bylo mi teprve osmnáct. Za Ondřeje. O rok dřív jsem otěhotněla a moje hluboce věřící maminka by se hanbou propadla, kdyby její dcera zůstala svobodná. Upřímně řečeno, nebyla nadšená ani z toho, že jsem čekala dítě ještě jako nezletilá. Je mi jasné, že si představovala, že si panenství nechám až na svatební noc. Jenže já už patřila k jiné generaci.