Jíst se dá různě – u stolu nebo na zemi, příborem, hůlkami i rukama. Někde se obědvá za pochodu, jinde je jídlo málem posvátné. Zvyky, související s jídlem a stolováním, jsou v různých koutech světa až nečekaně odlišné a překvapit nás můžou i evropští (skoro)sousedé.
Představte si, že sedíte v čínské restauraci – nikoli u vás ve městě, ale v Číně. Ne v nějaké pro cizince, ale v takové, kam chodí místní. Podnik je přece jen mírně kosmopolitní, a tak dostanete jídelní lístek s názvy i v latince. Pomůže to jen trochu. Názvy jsou původně spíš poetické než popisné a do angličtiny je velmi nepoeticky přechroustal automatický překladač. Naštěstí je u každého pokrmu obrázek, a tak na některý ukážete a můžete si alespoň být jistí, že jste si k obědu neporučili ubrousky. Po chvíli dostanete obrovskou mísu kouřící rýže se zeleninou a statečně se do ní pustíte hůlkami. Jste na sebe hrdí, jak se…