Štíhlé dívčí ruce zoufale mávají nad hladinou. Bloňďatá hlava se každou chvíli vynoří z vln Dunaje. Mladá dívka tu zápasí o život. Snad by se jí i podařilo udržet se nad vodou a nadechnout se, nebýt jejího kata, který ji bidlem strká zpátky pod hladinu. Po chvíli už se světlovlasá hlava nevynoří a navždy zmizí ve vlnách řeky…
Krásná blondýnka Anežka Bernauerová (kolem r. 1410–1435) přináší lázeňským hostům vědra s horkou vodou a obratně je vlévá do vany. Sotva se vykoupou, už je tu s měkkými a čistými ručníky. Jako by předem vytušila každé jejich přání. Muži na ní mohou doslova oči nechat. Dívka s postavou jako proutek pomáhá po matčině smrti svému otci Kašparu Bernauerovi v provozování lázní. Augsburský lazebník věnuje půvabné dceři nezvykle mnoho pozornosti. Dokonce ji naučí číst a psát, což je u žen v tehdejší době naprosto neobvyklé. Přesto dívka nepoutá zájem okolí svými…