Vypadnout z rytmu není problém jen v muzice. Naprosto pravidelně musí tikat i každá buňka našeho těla. Aby se držela rytmu, na to dohlíží oči.
Výzkumy občas přinášejí překvapení a odpovědi na otázky, které nikdo nepokládal. Právě to se stalo Ignaciu Provenciovi, americkému neurobiologovi, když zkoumal kůži afrických žabek drápatek vodních. V jejich pigmentových buňkách objevil dosud neznámé barvivo.
To by nebylo zas tak zvláštní, nebýt toho, že barvivo reagovalo na světlo. Fungovalo tak velmi podobně jako fotopigmenty, které máme v očích na sítnici, abychom viděli. Ignacio Provencio se pak logicky podíval i na sítnice žabek, a samozřejmě tam toto barvivo, které pojmenoval melanopsin, našel. A pak také na sítnicích myší, makaků a lidí.