Před několika lety jsem si začala všímat, že se moje vnučka Karolína mění. Přestala být sdílná jako dřív…
Karolína byla od malička moje radost. Často byla u mě, povídaly jsme si, chodily na procházky a měla jsem pocit, že si navzájem rozumíme. Byla chytrá, zvídavá a dokázala si získat sympatie téměř každého. O to těžší pro mě bylo sledovat, jak se mezi námi postupně vytváří odstup. Snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že jde jen o běžné dospívání.