„Nedáváš mi jinou možnost!“ křičí maniak na vystrašeného muže. Míří na něj nabitou pistolí. Ozve se pronikavá rána. Čas v podzemních garážích najednou stojí. Nevinný muž končí v tratolišti krve.
Dvě obyčejné rodiny žijící v jednom z mnoha pražských paneláků v Hostivaři. Ve dvou patrech nad sebou. Jejich synové tráví čas dětskými hrami na stejných místech. Jeden je ale o 11 let starší než druhý. Každý z nich dospívá po svém, má vlastní život. Lukáš Borovan (*1972) o tom ale po čase začíná pochybovat, aniž by mu k tomu Michal P. (*1983) zadal jakýkoli důvod.
Halucinacemi obtěžuje okolí
Nejpozději koncem devadesátých let začínají obyvatelé domu tušit, že s jejich sousedem není něco v pořádku. „Vypněte okamžitě ty motory, tady se nedá spát,“ začne Borovan sprostě nadávat na celý dům. V tom je jinak naprostý klid. „Od té doby jsme věděli, že není v pořádku,“ pamatuje si jeden z nájemníků…