Magické symboly sněhu a ledu mají věštecký význam již po staletí. První, kdo se o tom zmínil byli staří Vikingové, kteří dokonce jednu runu, písmeno z věšteckého písma nazvali Isa, tedy „led“. Když se tato runa objevila v nějaké věštbě, předpovídala nemožnost změny a hnutí se z nepříjemného životního kruhu. Mělo to naznačovat fakt, že stejně jako příroda v zimě, i my musíme někdy zkrátka počkat, než se přežene nějaké období, a pak až teprve můžeme pokračovat.
Foto: Shutterstock