Uklonil se směrem k Mekce a poklekl. Odhalil krk, aby ho mohli uškrtit tětivou luku. Pak veliteli osmanských vojsk, velkovezírovi Karu Mustafovi, oddělili hlavu od trupu, z lebky stáhli kůži a vycpanou ji poslali do Konstantinopole.
Omyl na válečném poli se nepromíjí. Sultán Mehmed IV. (1642–1693) se bude moct osobně přesvědčit, že muž, který osudově selhal u Vídně v roce 1683, za to zaplatil. Kara Mustafa (1634/1635–1683) totiž místo útoku na město čekal na jeho kapitulaci a mezitím páchal zvěrstva v okolí. Při příchodu křesťanských posil zvolil špatnou taktiku. Věděl, co ho za to čeká. Patrně však netušil, že svou neschopností neprohrál jen u města na Dunaji, ale způsobil zvrat v celé historii slavné osmanské říše. Křesťanská vojska v následujících letech udělí armádě, která byla dosud postrachem Evropy, pořádnou lekci. Sláva mocného impéria, jehož teritorium v té době sahá na území…