Houf dětí si se smíchem ukazuje prstem na ženu stojící v kleci na náměstí. Kromě sprostých nadávek za ní co chvíli přiletí i pukavec. Kyprá venkovská děvečka, která se provinila cizoložstvím, si z toho ale pranic nedělá. No a co, trochu smradu přece přežije. Navíc za chvilku odbijí radniční hodiny poledne a ona konečně vyjde ze svého potupného vězení.
„Tato klec stála vždy na prostřed rynku pro potrestání kurev neb padlých osob. Ten trest byl na dvě a více hodin, obyčejně před polednem, když děti a studenti ze školy šli, kdež také to samé na ni smradlavá vejce, bláto a jiný neřád házely. Za ten čas téhož trestu stál u ní na stráži biřic neb právní posel,“ popisuje historiograf Pardubic František Červenka (†1829) ve svých Memorabiliích jeden z trestů, který museli v 18. století vytrpět odsouzenci za mravnostní delikty. Právě veřejné pohoršení, během kterého jejich prohřešek probírala…