Mocný Čingischán vezme nůž a odkrojí jím obrovský kus masa z břicha stojícího koně. Nebohé zvíře mohutně krvácí a bolestí kope kolem sebe. Vyděšení poddaní bez dechu sledují, jak se jejich vládce zakousne do ještě teplého syrového masa. Vítězství si přece žádá pořádnou oslavu…
„Největším štěstím je rozehnat nepřítele, štvát ho před sebou, vidět jeho města obrácená v popel, vidět ty, kdo ho milovali zahalené v slzách a pojmout do své náruče jeho manželky a dcery,“ tvrdí mongolský vládce Čingischán (1162–1227). Krev do žil mu vlévá touha vytvořit obrovskou říší a podrobit si okolní národy. Přitom bere všechno, co mu válečná kořist nabízí. Nejenom bohatství sousedních zemí, ale především krásné ženy. Svými sexuálními choutkami se stává pověstným.