400 kilometrů nad našimi hlavami se oběžné dráze Země vznáší Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Jde o technologický a obdivovaný „majstrštyk“. Běžné dny astronautů uvnitř umělého satelitu však připomínají těžký život mnichů v klášteře.
Nad ruským kosmodromem Bajkonur (nachází se na území Kazachstánu – pozn. red.) duní motory nosné rakety Proton. Obří třístupňová raketa vynáší 20. listopadu roku 1998 na oběžnou dráhu Země první „dílek“ budoucí Mezinárodní vesmírné stanice ISS (anglicky International Space Station). Jde o ruský modul Zarja, nazvaný také jako „funkčně nákladní blok“. O 16 dnů později k Zarje přilétá americký raketoplán Endeavour, přivážející nákladní modul Unity. Co následuje? Americká astronautka Nancy J. Currie-Gregg (*1958) pomocí dálkově řízené robotické paže spojí oba první „mateřské“ moduly dohromady. Ty až dosud vytvářejí nejstarší střed ISS, k němuž je později…