Skupina veselých mladíků táhne ulicemi noční Prahy. Smích střídá rozverný hovor. „Co kdybychom zašli ke Goldschmiedům?“ navrhne kdosi. Společnost nadšeně souhlasí. V Kamzíkové ulici poblíž Staroměstského náměstí se nachází luxusní noční podnik s dámskou obsluhou. Zatímco si mladí úředníci vybírají z přítomných slečen, jeden z nich se drží tiše stranou a bedlivě pozoruje okolí.

Prodejnou láskou Franz Kafka (1883–1924) opovrhuje, i když ji s přáteli občas vyhledá. Připadá mu nečistá. Snad od dob, kdy nezkušenému mladíkovi nabídl vlastní otec, že ho zavede do nevěstince a nechá zasvětit do tajů sexu. Ve svém deníku Kafka poznamenává, že se jednou setkal s prostitutkou, která ho „neutišila, ale ani já jsem ji neobšťastnil“. Příteli Maxi Brodovi (1884–1968) zase napíše: „Po koitu cítím vždy zhroucení tak strašné, že o tom nemohu mluvit, neboť jediným štěstím je mi oddychování po tom výkonu.“