Léto skončilo, kolem nás již padá krásně zbarvené listí a čas se posunuje dál. Zůstala nám spousta vzpomínek, které se vážou právě k době prázdnin a dovolených. Byla to doba cestování a návštěv mnoha kulturních památek. Naše země jich má spoustu a jedno místo je krásnější než druhé. Vždyť jen spousta nádherných hradů a zámků nám, otevírá náruč svých chladivých komnat, zařízených s noblesou a pompézností.
Na jeden z těchto zámků v Čechách, jsme se vypravili spolu s partnerem. Záměrně zámek nejmenuji, protože nijak nechci vzbudit u dalších návštěvníků obavy z toho, co se může někomu vyvolenému, přihodit. Oba se zajímáme o duchovno, také o poznatky lidí, které nejdou přirozenou cestou nijak vysvětlit. K tomuto uvažování nás dovedly přímo, naše osobní zážitky. Tak – nějak v duchu, pokud člověk sám neprožije, neuvěří. Zejména můj partner je v rodině, mezi přáteli a v blízkém okolí znám svou schopností, předávat lidem energií a tím je posílit. A právě výsledky tohoto snažení, jsou pádným důkazem této nevšední schopnosti jedince.
Byl pěkný, slunný den. Procházeli jsme v malé skupince prostory zámku. Jedna místnost střídala druhou a nás pohlcovala doba, již tak dávno minulá. Zařízení místností vypovídalo o povaze a způsobu života majitelů, ale i lidí, kteří pro ně denně pracovali. Průvodkyně nás dovedla do pracovny pána a majitele zámku. Protože svého partnera znám , věděla jsem na co přibližně myslí a jak se snaží vcítit do té, dávné atmosféry zámeckého života. Naše myšlenky se dál ubíraly stejným směrem. Oba jsme si představili muže v dobovém oblečení, který je obklopen vším co má rád. U svého pracovního stolu se zamýšlí, třeba nad svými polnostmi i vedením celého hospodářství. Mužská ruka svírá hranu stolu a mysl bloudí v radostech i v povinnostech.
V danou chvíli jsem si všimla, že můj partner velmi zbledl, vystoupil na něm studený pot. Celkový jeho výraz dával tušit, že prožívá něco, co je hodně nepříjemné. Nutno říci, že netrpí na takovéto stavy. Místnost byla příjemně chladivá a otevřeným oknem proudil ze zahrady letní vzduch. Protože skupina již procházela do další místnosti, odstoupili jsme od pracovního stolu a vydali se určeným směrem. Když jsme opustili místnost, stav mého partnera se okamžitě zklidnil . Jen po zbytek návštěvy zámku, byl hodně zamyšlený. Vyšli jsme ven a opadl i ten poslední zbytek tísně, který snad přetrvával. Venku jsem mu řekla, čeho jsem si na něm všimla. Vyprávěl mi co se mu přihodilo a co vlastně cítil. Celá procházka zámku u něj probíhala v pohodě. Vše se najednou změnilo , když jsme vstoupili do oné pracovny. Podivný stav se vystupňoval, když se dotkl pracovního stolu. Na svém těle ucítil podivný chlad a pocit, že vám někdo, nebo něco , bere pohodu, sílu a energií. Chladný dotek nehmatatelného se ovíjel kolem jeho postavy a přímo citelně čerpal jeho energií.
Někdo se nad tímto možná usmívá, někdo přemýšlí. Faktem je, že si nedokážeme racionálně tyto zážitky a pocity vysvětlit. Můžeme si pouze představit nehmotné bytosti nebo duše, které zřejmě nedokázaly určitá místa opustit, jelikož byly s těmito místy bytostně spjaty. Ke svému dalšímu bytí potřebuji další a další energií. Právě určitá vitalita a duševní síla některých jedinců, jim dává možnost a schopnost posílit své nehmotné bytí.A řekněme si upřímně. Většina z nás, když si prošla sice krásná, ale potemnělá místa naší minulosti, jak rádi jsme se zase nadechli zářivého dne.
Kročová Pavla, 66 let, Ostrava Michálkovice