Biologickou energii získával člověk z potravy, tepelnou z ohně, pozdější energii kinetickou za pomocí slunce, vody a větru či díky vytvořeným sofistikovaným mechanickým soustavám. Objev a zkrocení elektrické energie na konci 18. století je považováno za definitivní civilizační prvek, který jednou provždy změnil svět.
Elektřina lidstvo nepovšimnutě obklopovala od jeho zrodu, aniž by člověk tušil, jaký potenciál se v této přírodní síle skrývá. Měl jiné starosti – potřeboval spíše slézt ze stromu na pevnou zem, vyrobit instrumenty denní potřeby, obydlet suchou jeskyni…Vyjeveně také civěl na úder blesku, po němž začal hořet strom. Časem dokázal oheň „ochočit“, později i rozdělat, ale to bylo na dlouhou dobu vše.
Třu, třeš, třeme
Bylo nutné vyleštit tuny jantaru či ebonitových tyčí a nervovými impulsy „poškádlit“ mnoho rozpitvaných žab, než se mohlo triumfálně zvolat: „Heuréka!“.
Vždyť…