Mazali jsme spolu jednohubky a při tom se mi svěřil, jak byl pro něj včerejšek moc fajn, a jak se na nás dnes těšil. Zrudla jsem, protože jsem netušila, jak to vlastně myslel. Těšil se na mého syna nebo na mě jako na ženu? Byla jsem z něho zmatená a netušila, co si mám myslet. Jenže zrovna v ten moment vtrhly do kuchyně děti a náš hovor přerušily. Zbytek oslavy jsme neměli chvilku klidu, pořád se kolem nás někdo motal. Až se mě Marek zeptal, jestli bych mu nepomohla přinést limonády ze sklepa. Sotva jsme sešli dolů a ovanul nás mírně chlad, přitočil si mě k sobě a zadíval se mi do očí.
(Jana, 28 let, Brno)