Jsou lidé, kteří se narodí dvakrát. Třeba jako herec Jan Potměšil. Poprvé se tak stalo poslední březnový den roku 1966, podruhé 8. prosince 1989. Když před pár dny podruhé zemřel, bylo to naposledy. Třetí šanci už osud novorozencům nedává.
Po tátovi podědil sportovní geny a vědomí, že když chceš něčeho dosáhnout, musíš pořádně makat. Ty herecké mu ob jedno koleno předal děda, nadšený ochotník. Díky němu se malému Honzovi rozzářily oči pokaždé, když spolu vyrazili do kina či do divadla. Definitivně se Jan Potměšil na cestu za hereckými vrcholy vydal už v osmi letech, když si ho vyhlédli zkušení lovci talentů do dětského televizního pořadu o knížkách.
V osmi letech nasedl do Lokomotivy
První pomyslné body od dospělých televizních diváků získal, když se objevil po boku Vladimíra Menšíka (1929–1988) v dojemně laděném bakalářském příběhu Lokomotiva (1975). Díky svému tehdejšímu výkonu hned…