Dav nemusí být nebezpečný. Stačí ale jediný impulz – fáma, zvuk či nečekaný pohyb – a mění se v živý organismus, který nikdo neřídí. Proč panika v davu často zabíjí víc lidí než samotný důvod strachu? Člověk tu přebírá emoce ostatních a podléhá „emoční nákaze“. Panika se šíří rychleji než informace a strach se stává samostatnou silou. Co se v těchto chvílích odehrává v lidském mozku?
Je ráno, slavnostní den. Na Chodynském poli v Moskvě roku 1896 se v předposlední květnový den tísní tisíce lidí, kteří oslavují korunovaci cara Mikuláše II. (1868–1918). Mají se rozdávat dary – klobásy, rohlíky či pivo. Najednou se davem šíří zpráva: „Nebude dost pro všechny!“ Někdo se pohne, následují další. Každý si chce něco odnést. Tlak sílí, lidé začínají padat. Ti vzadu nic nevidí, jen cítí pohyb a přidávají se. Během několika minut leží na zemi přes 1300 mrtvých a zhruba stejně raněných. Nejde o…