Fenka anglického buldoka naše milovaná Enžínka byla člen naší rodiny která s námi (hlavně se mnou)cvičila jak se jí zachtělo. Moc jsme jí milovali byla i na Plzeňské radnici když se nám vdávala dcera. Seděla vedla mě v první lavici a za obojkem měla mirtu. Prý to byl první pes co jsou matriční zápisy který se zůčastnil obřadu. Byli jsme na ní patřičně hrdí.
Po 10 letech nám Enžínka odešla do psího nebíčka. Moc mi to sebralo a pořád jsem na ní moc myslela.
Po roce a půl od její smrti jsme se přestěhovali z města do rodinného domu kam Enžínka moc ráda jezdila Znala to tu protože tu bydleli moje rodiče. Milovala to tu, měla tady svoje oblíbené místečka. Moc ráda ležela na podestě a pozorovala co se děje venku.
Bydleli jsme tu sotva měsíc a najednou kde se vzal tu se vzal se na zahradě objevil mladý pejsek. Ještě jsme měli jednoho pejska Dastíka a ten se sním tak vítal že jsme to nechápali s každým jiným psem se pral.Dva psi a tolik radosti jako by se znali a dlouho se neviděli.
Benoušek( taj jsme toho nového pejska pojmenovali) byl hned doma. Najednou vběhl do domu a chvilku se rozhlížel protože jsme to tu přestavěli a nejednou vyskočil na křeslo na kterém ležela pouze Enžínka pak si lehl na postel co byla Enžínky i na její oblíbeném místě na podestě.Říkáte si asi náhoda?
Jak jsem vyndala košíšek se šitím hned Benoušek začal štěkat tak jsem mu ho dala aby do něj viděl a okamžitě se vrhl na dřevěný hříbek co už Enžínka okousala a hned ho dokousel. Nejenom to, ale spoustu vlastností a chování co měla Enžínka i když ona byla anglický buldok s p.p. a Banoušek se kříženeček .
Jindra Plzeň