Zlověstné vlajky s hákovým křížem vlají na oficiálních budovách. V Paříži se to jen hemží nenáviděnými šedozelenými uniformami. Kunsthistorička Rose Vallandová spěchá okupovaným městem do svého muzejního království. Nehledá zapomnění v uměleckých dílech. Snaží se je zachránit před nacistickým rabováním.
„A pak že jsou Francouzky extratřída. Tahle mužatka mě tedy za srdce nechytla,“ utrousí ke svému kolegovi německý strážný, který kontroluje u vchodu do pařížského muzea Jeu de Paume v Tuileriích propustku mademoiselle Rose Vallandové (1898–1980). Poněkud hřmotná žena s přísným účesem a bez sebemenšího náznaku šarmu a koketerie tu patří tak trochu k inventáři. Kurátorku, která se v tomto oddělení národní galerie, specializovaném na zahraniční umění, zabývá evidencí sbírek, tu považují za takovou šedou myš. Nikdo si nevšímá jejích pronikavých očí, skrytých za nepůvabnými brýlemi. Dokážou…