Třiatřicetiletý muž stojí spoutaný v zástupu lidí. Začíná horký den, přesto cítí, jak se chvěje. Je unavený a vyčerpaný. Celou noc nespal a ví, co bude následovat v dalších hodinách. Cítí nenávist davu a navzdory všemu se ho zmocňuje hořkost. Chvílemi se v něm ozve i strach, stejný jako v noci v Getsemanech. Navzdory tomu je odhodlaný snést svůj úděl do konce.
Římský prefekt v Judeji Pilát Pontský (?–36) tu noc špatně spal. Bolí ho hlava a ke všemu po něm židovští velekněží zase něco chtějí. Musí jim vyhovět, koneckonců, už několikrát se s Židy dostal do sporů a je třeba jim ukázat dobrou vůli. Kdyby aspoň vešli dovnitř paláce! Ale to by se poskvrnili a nemohli by si dát velikonočního beránka. No dobrá. Půjde za nimi on ven, ale spěchat nebude. Pokud chtějí něco důležitého, určitě si rádi počkají. Vůbec by se nedivil, kdyby to mělo něco společného s tím podivným člověkem z Galileje…