Jestli si myslíte, že vás již nemůže nic překvapit, jako to bylo v mém případě, tak jste na omylu. Jako mladá rodina, tehdy již s ročním synem, šťastni z přidělení bytu v panelovém domě, do kterého jsem se nastěhovali před vánočními svátky. Tehdy již náš vchod byl plně obsazen, ale samozřejmě osazenstvo jsme ještě neznali. Na Silvestra jsme pozvali naše známé, že tím zároveň oslavíme přidělení bytu. V obýváku teploučko a i vínko se o to přičinilo, někdo pronese: „Mělo by se sem pustit trochu čerstvého vzdoušku!“ Což znamenalo otevřít dveře na balkon (lodžii). Zábava v plném proudu, když tu se objeví v oněch dveřích muž, pozdraví Dobrý večer, projde celým obývákem směr chodba, otevře dveře a vyjde na venkovní chodbu. V ten moment jsme byli všichni v šoku, ale za chvíli propukl huronský smích. Co k tomu dodat… Ve třetím patře se manželé nepohodli, manžel šel na balkon kouřit a manželka ho tam zavřela a nechtěla ho pustit domů, tak to vyřešil po svém. Po balkonech slezl až k nám do prvního patra, a když viděl otevřené dveře, tak již dál nepokračoval a využil tuto možnost. Na místě by jistě byla omluva za ten šok, ale do dnešního dne jsme se jí nedočkali. Ale co, hlavně že se mu nic nestalo! Co na to říkáte? Že mám pravdu?
Jana Kráková (77), Kladno