Nějakou dobu před pětačtyřicátými narozeninami jsem měla pocit, že musím ve svém životě něco změnit. Děti byly velké a samostatné, manželovi spoustu času zabíral jeho milovaný veterán. Tak jsem si chtěla najít nějakého koníčka.
Pro řadu přátel překvapivě padla moje volba na řezbářství. Jenže já jsem už od dětství tíhla k práci se dřevem. Asi za to mohly ty dlouhé hodiny, které jsem trávila pod ponkem u mého milovaného dědečka, který dokázal vykouzlit ze dřeva vše, co si kdo vymyslel. Poprosila jsem rodinu, aby mi jako dárek koupili pořádný nůž a sadu dlátek, a pustila jsem se do práce.