„Před nějakou dobou mě pronásledoval jeden sen. Musela jsem na něj stále myslet a nemohla jsem se na nic soustředit,“ píše Jarmila.
„Do práce jsem chodila unavená, s tmavými kruhy pod očima. Kolegyně Tereza, která o mé noční můře věděla, se jednou zmínila o své známé, která se zabývá výkladem karet a čtením z ruky, a která by mi prý mohla pomoci.“