Vlněná uniforma nepříjemně kouše a světlo petrolejky vrhá dlouhé stíny. Kolem vládne hluboká noc, jen v proviantním skladu sedí vojenský písař a cosi luští. Skutečný vědec nikdy nespí – ačkoli základní pravidlo říká, že voják spí vždy, kdy může. Možná právě to vzbudilo pozornost jistého nadporučíka.
Oním mužem byl Bedřich Hrozný (1879–1952), už v té době uznávaný orientalista a český vědec. Jenže v roce 1914 vypukla Velká válka a jemu nezbylo než narukovat. Ale rozhodně se ani v armádě nevzdal svých koníčků.
Anekdota vypráví, že když jej v noci přišel zkontrolovat nadporučík Kammergruber, nedokázal pochopit, proč je vzhůru. A s vojáckým despektem se zeptal: „Co vy, inteligent, vlastně děláte v civilu?“ Hrozný vyskočil do pozoru, zasalutoval, a odpověděl: „Poslušně hlásím, profesor semitologie se zvláštním přihlédnutím k asyrologii.“
„A jak to, že se vám nic ze skladu neztrácí?“
…