Blížíte se každý den do práce s nepříjemným pocitem, že vám v břiše lítají motýli? Otevíráte dveře do kanceláře s tím, že je před vámi další zbytečně zmařený den? Snažíte se prokrastinovat co nejvíce pracovní doby? A když už něco uděláte, smiřujete se předem s tím, že to váš šéf stejně neocení? Pak pravděpodobně trpíte syndromem vyhoření.
Syndrom vyhoření poprvé popsal v roce 1974 americký psychoanalytik německého původu Herbert Freudenberger (1927–1999). Jeho životní anabáze začala už během druhé světové války, kdy coby mladík židovského původu utekl do Ameriky před nacisty. Usadil se v New Yorku, kde při práci vystudoval dvě vysoké školy. V odborných kruzích byl považován za workoholika, který v práci tráví i 16 hodin denně.