Případ Mojmíra Chvaliny mimo jiné ilustruje, že partnerské soužití může mít někdy hodně zvláštní podobu. U někoho by mohla míra bizarnosti vyvolat až pousmání, kdyby však aktérům těch láskyplných dějů nešlo o život.
Svým způsobem se bavili a nechápali ani pracovníci justičních orgánů, když se stali svědky shledání muže a jeho takřka osudové ženy, tedy partnerské dvojice 55letého Mojmíra Chvaliny a 61leté Danuše Zezulákové, kteří se při jednání Krajského soudu v Praze setkali pět měsíců po činu a opětovně si pohlédli do očí.
Na obou stranách hlavních aktérů totiž probleskly úsměvy i pokusy o povzbudivá slova, takže shledání ani v nejmenším neodpovídalo faktu, že tady máme „tu čest“ s útočníkem a poškozenou, při které stála snad sama nebesa, že bezmála vražedný atak partnera ona i její dcera přežily.
Nedostudovaná smolařka se Svatavou
Danuše Zezuláková byla v jistém ohledu životní…