Na sídlo pana Viléma z Pernštejna se už dávno snesla noc, přesto se v jednom z oken stále svítí. Kdyby teď někdo nahlédl dovnitř, spatřil by, jak u stolu v záři svící o něčem vášnivě diskutují tři muži. Majitel panství se svými přáteli, Janem Filipcem a Ctiborem Tovačovským z Cimburka, právě vybírají nového uherského krále!
„Je to kacíř!“ ukazuje papež Pius II. (1405–1464) na Jiřího z Poděbrad (1420–1471). Zapomíná, že chtěl vést křížovou výpravu proti Turkům a volá do boje proti českému králi. Krátce nato sice umírá, ale jeho rétoriku rychle přebírá i jeho nástupce Pavel II. (1417–1471). Jen momentálně nemá nikoho, koho by do čela křížové výpravy postavil. Pomyslnou rukavici nakonec zvedne až v roce 1468 uherský král Matyáš Korvín (1443–1490). S vidinou zisku nového území zapomíná, že býval Poděbradovým zetěm, i na to, že by mu měl být vděčný za vydatnou pomoc při zápasu o…