Naše rodiny se neměly rády, což byl jen slušný výraz pro dlouhé roky trvající nenávist. Naši prarodiče byli sousedé. Jejich velké statky měly společnou zeď, která se časem začala podobat středověkému opevnění. A to vše kvůli zdánlivé maličkosti, sporu o malý pozemek. Dohady nebraly konce a nakonec skončily nepřekonatelnou nenávistí. My, děti už jsme se ani nezdravily, natož abychom si spolu hrály nebo sportovaly. Bylo nám to tehdy líto, ale vzdorovat rodičům jsme si netroufly. Potom nás život rozdělil, každé z dětí studovalo jinde.
VŠECHNO MOHLO BÝT JINAK
Více si přečtete v časopise Doteky štěstí 8 / 2024.