Málokterého tvora obdařila příroda tolika zvláštnostmi. Je to savec, ale jeho mláďata se klubou z vajec. Pod vodou se řídí elektroreceptory jako některé ryby a ve tmě světélkuje. A to zdaleka není vše.
Co je vlastně ten ptakopysk zač, zajímalo obyvatele Austrálie stejně jako Evropy, kam začali mořeplavci na konci 18. století přivážet první exempláře. Ocas jako bobr, zobák jako kachna a končetiny jako ještěrka – jak to může jít dohromady? Zatímco v Evropě byli tito tvorové nějakou dobu považováni za podvrh či vtípek, tak v Austrálii se o nich po generace vyprávěly příběhy. Podle jednoho z nich se kdysi zástupci hlavních zvířecích skupin – tedy suchozemská zvířata, ptáci a vodní tvorové – snažili přesvědčit ptakopyska, aby se přidal k jedné z nich. Ptakopysk si vzal nějaký čas na rozmyšlenou. Pak teprve vystoupil se svým rozhodnutím. Shromážděným zvířatům oznámil, že vše zvážil a nechce…