Ve dvou nebo ve společnosti svých bližních se i ty nejtěžší životní zkoušky snášejí lépe. Přesvědčila jsem se o tom sama a natvrdo. Náš rodinný život plynul bez velkých komplikací a zádrhelů celých osmnáct let. Měli jsme syna Jardu a o dva roky mladší dceru Denisu. Ani s jedním z nich nebyly problémy, ať se to týkalo chování, učení nebo jejich vztahu k nám. A po osmnácti letech manželství jsem měla stále úžasný vztah se svým manželem Luďkem. Nějaké ty menší mráčky se samozřejmě na naší obloze za tu dobu objevily – to by ani nebylo přirozené, kdyby ne – ale vždy jsme je úspěšně zažehnali.
Zlom nastal jednoho jarního dne, kdy jsem začala mít zdravotní problémy. Protože jsem nebyla zvyklá na to, abych byla nemocná nebo aby mi bylo špatně, trochu mě to vyplašilo. Šla jsem ke své doktorce a ta mě poslala na odborné vyšetření, což mi na klidu ještě víc ubralo. Doma jsem zatím nic neříkala…