S Veronikou jsme byly nerozlučné kamarádky, doslova důvěrné přítelkyně. Jedna pro druhou by i dýchala, kdyby bylo potřeba. Jenže osud nás rozdělil.
Každá jsme měly své lásky a nekonkurovaly jsme si. Přály jsme si navzájem lásku, štěstí, krásný život s tím, že budeme pořád kamarádky na život a na smrt. To jsme netušily, co se může přihodit.
Jak s námi život zamává a osud rozdá úplně jiné karty, než které jsme měly v rukou. Zatím byl klid a všechno nám vycházelo. Veronika si vzala Standu, já se vdala za Michala. Kupodivu si kluci rozuměli, takže jsme byli dobrá parta.
To se nemělo stát
Standa byl vášnivý vodák a snažil se Veroniku přitáhnout ke své lásce. Snažila se. Dokonce mi říkala, že ji to docela baví…