I ta naše, starší generace, má svoje sny. Já, ač mi táhlo na sedmdesátku, toužila po svém spolužákovi ze základní školy. Doufala jsem, že není pozdě!
Už na základní škole se mi moc líbil. Vytáhlý kluk, na nose pihy a vlasy delší, než bylo tehdejším učitelům milé. Za svůj účes dokonce dostal ředitelskou důtku! V mých pubertálních očích byl hrdina.
Byla jsem vzduch
On ale o mě ani očkem nezavadil. Taky proč. Byla jsem na svůj věk malá a neduživá. Nejmenší a nejhubenější ze třídy! Proč si to nepřiznat, že nejste ten typ, po kterém se všichni kluci ohlížejí a dělají lumpárny, aby na sebe upozornili.
Po základní škole jsme se rozešli do světa a mohli se vídat jen na nějakém tom třídním srazu. Ale buď nedorazil on, nebo já. Neviděla jsem ho dlouhých padesát let!